Infekční endokarditida se projevuje poškozením vnitřní výstelky endokardu, a to jak jednotlivých komor, tak chlopní. V důsledku onemocnění se vyvine chlopňová nedostatečnost. Nedostatečné zacházení může vést ke smrti pacienta.
Obsah
Příčiny infekční endokarditidy
Infekční (bakteriální, septická) endokarditida je onemocnění spočívající v infekční lézi vnitřní výstelky (endokardu) obou komor a srdečních chlopní, často s rozvojem chlopňové nedostatečnosti. Při absenci léčby infekční endokarditida může vést ke smrti pacienta. Infekční endokarditida sestává z několika základních bodů. Za prvé, řada lidí má vrozené nebo získané (obvykle revmatické) onemocnění chlopní (sekundární infekční endokarditida). Tyto vady přispívají ke změně intrakardiálního krevního oběhu, v důsledku čehož dochází k trvalému poškození endokardu jakékoli srdeční chlopně. V některých případech může dojít k takovým zraněním spontánně (primární infekční endokarditida). V místě traumatického poranění začne tkáň vylučovat speciální látky, které přispívají k hojení poškození. Zároveň na místo traumatického poranění «lepit» různé krvinky (krevní destičky atd.), tvořící buněčné výrůstky (vegetace), připomínající rampouchy visící z chlopně. Pokud se v tuto chvíli dostane do cévního řečiště (krevního řečiště) jakákoli infekce, existuje riziko, že napadne tuto vegetaci. Infekce se může dostat do krevního oběhu v důsledku různých zubních (extrakce zubu), gynekologických (kyretáž děložní dutiny) postupů, stejně jako v důsledku hnisání kůže atd..
Infekce, která se zakořenila ve vegetačním období, nejprve způsobí zúžení otvoru chlopně a poté přispívá ke zničení chlopně. Podobný obrázek je typičtější pro infekční endokarditida levé komory srdce. V infekční endokarditida V pravých komorách srdce se infekce dostává do krevního oběhu poškozenými žilami, například u lidí, kteří užívají nitrožilní léky, nebo u pacientů s dlouhodobými cévními katétry v žilách. Tyto katétry mohou navíc přímo poranit endokard srdce. Další vývoj infekční endokarditida do značné míry závisí na patogenitě mikrobiálního agens, tj. z jeho schopnosti způsobit onemocnění, jakož i z imunity těla pacienta vůči infekci, tj. imunita.
Hlavní projevy nemoci
V závislosti na délce trvání onemocnění se rozlišuje akutní (8-10 týdnů) a subakutní (více než 10 týdnů) chlopňová infekční endokarditida. Nejčastěji infekční endokarditida způsobují takzvané zlaté a epidermální (kožní) stafylokoky, méně často enterokoky, zelený streptokok a další mikroorganismy. Nejtěžší je infekční endokarditida způsobená houbovou mikroflórou. Obvykle se pozoruje u pacientů, kteří dříve dostávali různá antibiotika po dlouhou dobu a neúspěšně. V závislosti na původci infekce infekční endokarditida se mohou vyvinout náhle a násilně (Staphylococcus aureus, enterokoky) nebo postupně (zelený streptokok). Nástup onemocnění se projevuje vysokou horečkou s obrovskými zimnicemi a silným pocením. Toto onemocnění může napodobovat mnoho dalších infekčních onemocnění. V tomto stádiu nemoc je zřídka rozpoznána, obvykle jsou pacientovi předepsána antibiotika a projevy nemoci mohou na chvíli zmizet. V tomto případě může být vegetace s mikroby obsaženými v nich zvenčí pokryta jakýmsi ochranným filmem, infekce z aktivních se změní na «spící». V průběhu času mikroby prolomí ochranný film a znovu vstoupí do krevního řečiště, což je doprovázeno výše popsanými projevy nemoci (vysoká teplota atd.).
Pro subakutní chlopně infekční endokarditida charakteristická je obecná nevolnost, mírné zvýšení tělesné teploty, únava, úbytek hmotnosti. Průtok tohoto typu ventilu infekční endokarditida může trvat měsíce nebo dokonce roky. V případě, že v důsledku ventilu infekční endokariditida vzniká srdeční vada, mezi projevy nemoci mohou začít převládat příznaky srdečního selhání (dušnost, otoky nohou, zvětšení jater atd.). Vegetace s ventilem infekční endokarditida mohou mít různé velikosti a mobilitu. Vždy existuje riziko, že se celá vegetace nebo její část může odtrhnout od chlopně a šířit se krevním řečištěm (embolie). V infekční endokarditida embolie levého srdce může vést k infarktu různých orgánů (mozek, srdce, ledviny, slezina, střeva atd.), stejně jako k zablokování velkých a malých tepen. V některých případech je možné, že se infekce vyvine na novém místě, například pomocí takzvaných mykotických aneuryzmat. V infekční endokarditida pravá strana srdce, je možná plicní embolie, často s rozvojem tzv. infarktové pneumonie (pneumonie).
