Empiama Pleura: Symptomy a léčba

Obsah

  • Příznaky empyému
  • Léčba empyému



  • Příznaky empyému

    Všechny formy akutního pleurálního empyému mají společné příznaky: kašel se sputem, dušnost, bolest na hrudi, horečka a příznaky intoxikace orgánů­nism. Podle moderních názorů je klinika pleurálního empyému­barviva do obrazu závažného syndromu systémové reakce na zánět, který při předčasných terapeutických opatřeních může vést k rozvoji sepse a selhání více orgánů.

    Při uzavřeném empyému je kašel doprovázen uvolňováním malého množství sputa. Dlouhodobé a časté záchvaty kašle s významným množstvím sputa zpravidla naznačují a­chii bronchopleurální píštěl. Obzvláště velké množství bolesti hlenu­oddělené v poloze­nii na zdravé straně, která­když jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení odtoku hnisu.

    S úplnou empií­pacienti kvůli ostré bolesti a dušnosti nemohou ležet a brát­polosedící. U empyému s ohraničením je bolestivý syndrom méně výrazný. Nepřijímám tě­polohy, pacienti často leží na postižené straně hrudníku­buňka, která omezuje­bouchá do dechu ex­kurzů a zároveň snižuje bolest.

    Empyém pleury: příznaky a léčbaVětšina pacientů má dušnost v klidu, cyanózu rtů a rukou, což naznačuje závažné respirační selhání, kyslík­půst a acidóza. Pulz se obvykle zrychluje až na 110–120 za minutu. Tempe­Tělesná teplota je obvykle vysoká a někdy, zejména u hnilobných a ne-klostridiálních anaerobních infekcí, má hektický charakter. Kli­Klinický obraz je podobný sepse (při detekci infekce je nutná opakovaná kultivace). Pokud je výsledek pozitivní, můžete s jistotou­Můžu mluvit o sepse. Absence teplotní reakce obvykle naznačuje, že tělo nereaguje, ale nevylučuje sepsi.

    Při zkoumání hrudníku, zpoždění postiženého­při dýchání omdlí. Interkostální prostory se rozšiřují a vyhlazují díky tlaku exsudátu a relaxaci mezižeberních svalů. Při porovnání dvou záhybů kůže pořízených na symetrických místech obou pólů­vína na hrudi, lze poznamenat, že na nemocné straně je kožní řasa poněkud silnější a studie je bolestivější.

    S tvorbou subpektorálního flegmonu se měkké tkáně hrudní stěny v oblasti začínajícího průniku hnisu z pleury stávají raftem­nym, palpace je bolestivá; následně se objeví fluktuace.

    Akumulace exsudátu v pleurální dutině je charakterizována oslabením nebo nepřítomností třesu hlasu a respiračních zvuků. Perkuse vás­pot v pleurální dutině lze určit, pokud obsahuje alespoň­její 250-300 ml exsudátu. Pokud je obsah pleurální dutiny pouze exsudát, odpovídá horní hranice tuposti linii Ellis-Damoiseo-Sokolov. Hromadění velkého množství hnisu vede k přemístění­mediastinum na zdravou stranu a komprese zdravé plíce. Podle­k tomu je ve spodní části páteře na zdravé straně určen úsek trojúhelníkového zkrácení perkusního zvuku (Grokko-Rauchfussův trojúhelník). Tekutina tlačí zpět a částečně zhroutí kortikální oblasti plic.

    U empyému s ohraničením je někdy určována akumulace hnisu­těžké sdílet.

    U pyopneumotoraxu je v oblasti s horním vodorovným okrajem odpovídajícím hromadění hnisu detekován tupý zvuk perkusí a v oblasti akumulace vzduchu zvuk bubínku. S auskultací op­Oslabení nebo téměř úplná absence respiračního hluku a zvýšené bronchofonie v oblasti akumulace exsudátu jsou sníženy. V přítomnosti bronchopleurální píštěle a dobře odvodněné dutiny průduškou,­zvýšené bronchiální dýchání (amforické) v důsledku reso­nance, která se vytváří ve velké dutině, když vzduch prochází bronchiální píštělí.

    V krvi je vysoká leukocytóza (více než 10 000), prudký posun leukocytového vzorce doleva, zvýšení ESR. Anémie je běžná.

    Vývoj pleurálního empyému je doprovázen dysfunkcí ser­cévní systém, dýchání, játra, ledviny a žlázy s vnitřní sekrecí. Tyto poruchy se mohou vyvinout akutně nebo postupně. Obzvláště závažné poruchy se vyskytují, když se absces snadno rozbije do pleurální dutiny­go, který má širokou komunikaci s dýchacími cestami. Povstává­přidružený pyopneumotorax je doprovázen závažnými poruchami, které lze charakterizovat jako šok.

    Velká porušení jsou detekována v metabolismu bílkovin a vody a soli.

    Imunoreaktivita těla se často mění. Zatímco jdu dolů­gely humorální a buněčné imunity, jako v jakémkoli závažném hnisavém procesu.

    Spolu s příznaky charakteristickými pro všechny pleurální empyémy oddělte­některé z jeho forem mají své vlastní charakteristiky. Empyém s ohraničením­jsou charakterizovány bolestivostí a zkrácením perkusního zvuku pouze v hlasitosti­výstelka akumulace hnisu. U apikálního empyému je často zaznamenán otok.­ki a supraklavikulární oblast, jevy plexitidy, Bernard-Hornerův syndrom. U bazální pleurisy je bolest lokalizována v dolní části hrudníku­ki, hypochondrium, horní část břicha. Bolest často vyzařuje do lopatky, ramene a dalších částí těla, v závislosti na tom, který nerv je zapojen do­zánětlivý proces.


    Léčba empyému

    Bez ohledu na etiologie a formy akutního pleurálního empyému během léčby musí být poskytnuty:

    • Empyém pleury: příznaky a léčbabrzy dokončeno vymazání
      exsudát z pleurální dutiny punkcí nebo drenáží
      její;
    •  rychle­rychlá expanze plic aplikací konstanty
      aspirace, léčba­gymnastika (nafouknutí gumových balónků atd.).
      atd.); jako výsledek závodů­plic viscerální a parietální
      listy pohrudnice přicházejí do styku, dochází k jejich adhezi a
      dutina empyému bude odstraněna­jí;
    • racionální antibakteriální
      terapie (místní a obecná);
    • podpůrná terapie - vylepšená jídlo,
      transfuze komp­krev (s anémií, hypoproteinemií,
      hypoalbuminemie) a tekutiny nahrazující krev. Nezapomeňte na
      udržování srdeční činnosti předepisováním vhodných
      léky. Před stanovením citlivosti mikroflóry na antibiotika
      při prvních vpichech je vhodné podávat širokospektrální antibiotika
      akce, které potlačují aerobní i anaerobní mikroflóru:
      cefalosporiny nejnovější generace (fortum-ceftazidim atd.),
      karbapenemy (thienam, imipenem atd.), metronidazol nebo antiseptika
      (dioxidin až 100 mg ve 100-150 ml fyziologického roztoku atd.). V
      empyém tuberkulózy injikovaný tuberkulostatickými léky.

    V
    volný empyém pleury, neustálý výplach pleury
    dutiny dvěma trubkami (pleurální výplach). Antiseptický­kapalný
    vstoupit zadní a dolní trubicí (sedmý až osmý mezižeberní prostor) a
    sání - horní přední částí (instalováno ve druhém mezižeberním prostoru).
    2-3 dny po vylepšení sání tekutého pro­projeďte oběma
    a dosáhnout úplného rozšíření plic. Když je zapnuto­liči bronchiální fistula tato metoda je kontraindikována kvůli možnosti vstupu tekutiny do bronchiálního stromu.

    Široký
    torakotomie s resekcí žeber, debridement pleurálního póla­a
    následná drenáž je indikována pouze v přítomnosti velkých
    oddělovače a sraženiny sražené krve. Pokud máte podezření na přítomnost
    ne­kolik oblastí ohraničeného empyému je zobrazeno videotorakoskopií
    pro důkladné odstranění fibrinových vrstev, destrukce
    vymezení kotviště, propláchnutí pleurální dutiny
    antibakteriální­s dalšími přípravky a následným odvodněním.
    Podobný proces­blázen se provádí za přítomnosti velkých sekvestrů a
    sraženiny v pleurální dutině, pokud je to nutné
    dekortikace plic. Torakotomie je indikována, pokud není
    video torakoskopické zařízení. V nepřítomnosti­jejich účinek
    události, kdy je zřejmé, že plíce, zděné
    pleurální jizvy (zakotvení), nevyrovnávejte­možná zobrazeno
    časná dekortikace plic (torakotomie s odstraněním­jíst změněno
    viscerální pleura, adheze nebo krtky), které by vedly k­stroma
    expanze plic a vyhlazení pleurální dutiny.